Sierra Leone 67 den: Opouštím konečně Conakry a mířím do Sierra Leone, ještě pozdě večer před odjezdem dokupuji nutné pojištění u „pojištováka“ doma, jelikož se dozvídám že můžu mít docela problém, zakoupeno za 15eur. Ráno kolem sedmé razím ven z města je to obtížné se z města dostat po krkolomných cestách(tankodrom jak jsem již psal je po celé Guinee).Není to až tak velká dálka asi 350km do Sierra ale od hranic mě čeká asi 15 kontrol a strašné byrokracie, nechápu to a ani nechci, pozitivní však je, že mají zatím dobré silnice. Když opomenu otravné kontroly tak musím první den říci že je Sierra nádherná, celá se zelená krajina se neustále mění a mě je po delší době fajn a cítím se ve svém živlu,bohužel nemohu jet moc rychle jelikož časté kontroly mají natažen provaz přes cestu a není dobře vidět tak se courám a kochám. Přijíždím do města Freetown a hledám ubytování a musím uznat velkou pomoc navigace jelikož jsem bez dlouhého hledání našel co jsem potřeboval.Ubytování v malém dejme tomu kempu,bez navi bych rozhodně toto místo nenašel a trávil ještě nějakou dobu hledáním.Mluví se tady anglicky a to je pro mě výhra s majitelem jsem se hned dohodl a řekl mu že nemám jejich žádné peníze a že zaplatím až vyberu z banky,což doufám že nebude?problém mám hodně špatné zkušenosti už z Conakry ale tady se to zdá být civilizovanější (nechci předbíhat).Dá mi pokojík a dokonce vedle v místností je sprcha i WC které má splachování nevídané.Ptá se co bych chtěl já říkám pivo ale že nemám peníze“ no problém“ nasedám do auta a veze mě na pumpu kde si dáváme spolu asi tři pivka a trochu si povídáme.Co mě trochu zaskakuje že tady převážná většina pump je ručních ale na druhou stranu zase silnice jdou a nedělají po sobě takový příšerný bordel jako sousedi.Po cestě zpět kupuje ještě tři abych prý nestrádal.Hodně se těším až zítra vyrazím na lehko a budu fotit a kochat se taky dám doufám koupačku atd.Jinak co mi dělá velké starosti je dešťovka(sezona dešťů) která prý trvá 4 měsíce a země v tomto pásmu jsou ochromené,začínám tomu věřit a hlavně nevím jak to řešit??Čas ukáže ale rozhodně když není asfalt tak je nemožné projet,jelikož je tady až půl metru vody a věřte je to síla,zatím jsem to zažil jen v noci pod střechou,přešla mě sranda.Kde zastavím a řeknu odkud jsem tak nechápou(znají na rozdíl od Amíku Kde Česko je) a nevěří že jsem sem dojel po vlastní ose a když řeknu kam ještě jedu……Nejde mi tu žadý operátor a to už mám asi čtyři,musím zase pořídit nového.Fota přidám zítra jelikož se tomu budu věnovat.Jen taková malá poznámka uvědomte si čím tato země prošla,je sice asi 10 let po válce s rebelama ale muselo to být něco, film Krvavý diamant je prý hodně věrná kopie toho co se tu událo.Zítra určitě něco přidám a mějte se..

Sierra Leone 68:Tak druhý den v Sierra zamnou.Mám bohužel smůlu na počasí nebo ani ne smůlu prostě jsem to špatně naplánoval.Ráno jsem vyjel do města hledat banku kde se umoudří a vezmou Visa kartu.jednu jsem tedy po dlouhém hledání našel ale davá to na jedno vybrání strašně málo asi 30euro v přepočtu,no nic díky za ně.Úspory které mám v hotovosti zatím utrácet nechci,jelikož netuším co bude a to doslova.Hlavní město Freetown o proti Conakry je na tom o něco lépe20 až 30%,jsou silnice do všech uliček a je hodně znát anglický styl který se dodnes uchoval.Já po vybrání hromady peněz jsem se vydal na objížďku okolí. Narazil jsem na supermarket,což pro mě je něco neznámého(asi polovička třeba Lídlu),měli přijatelné ceny čínských polévek a i jiná maličkosti,raděj moc nejím a ani není hlad.Dál se těším na prý krásné pobřeží,pravda je že pobřeží je krásné ale dostat se k němu po smršti dešťovky není jednoduché.Tak jsem to vzdal a jel jsem tankodromem podél pobřeží a ani mě to moc nelákalo,jelikož je stále pod mrakem.Nemůžu si stále zvyknout na to jak otravují,prostě stále a to i za jízdy jelikož jedu pomalu ze strachu že sebou plácnu.Každopádně mají krásnou přírodu.Já blbec ráno vyrazil v kraťasech a teniskách,jak male jato už vím co mě může čekat,jenže stále doufám že to bude dobré ale není.Projížděl jsem vlastně džunglí a to doslova a po dešti ale ano naplnilo mě to.Jen mám strach z další cesty ty deště jsou hrůzostrašné co dál??nevím sice stalé řeším kudy kam jet ale je to stále dokola narážím na dlouhé úseky kdy je to na motorce o život ale vyhnutí už není možné,tak jen doufám.Jedno ale musím říci,mám zatím velké štěstíčko na dobře lidičky.Dnes jsem chtěl zaplatit za ubytování a prý nebudu platit nic,jako proč??Stačí když zaplatím za pivko které mi včera koupili.Nedali si říci,tak se rozhoduju že ještě zůstanu a více poznám mentalitu zdejších.Chci se pokusit pochopit proč byli schopni takového násilí.Zítra mám v plánu muzeum z války která dodnes straší spoustu lidí.Musela to být opravdu síla.Nemám žádné spojení tak až bude,tak odešlu ale tady asi ne, ani telefon mi žádnej nefunguje..

Sierra Leone den 69 :.Od rána přemyšlím nad další cestou ale nic jsem nevykoumal,dešťovka mě odrazuje.Nejhorší je že netuším stav silnic který mě čeká.Vím že asi většina čtenářů těchto stránek si přeje abych pokračoval i já si to přeju a bude mě mrzet když budu muset zpět ale úplnej blázen asi nejsem.Nevím necháme to, Mali ukáže více.Tyto řádky budete stejně číst až budu někde jinde,jelikož je nemůžu momentálně odeslat.Dnes jsem navštívil zdejší muzeum z období kolonií,vcelku zajímavé ale čekal jsem trochu více.Každopádně anglickej styl je tu hodně znát a bohužel se často setkávám i s dozvuky války,jako třeba s lidmi s useknutou rukou atd.Počasí se umoudřilo a já vyrazil na zdejší pláže,našel jsem krásu na zemi opuštěné krásné pláže s jen pár rybáři,prostě nádhera a blaho na mou duši.Tak trochu souhrn Sierra Leone,krásná země která má co nabídnout příroda,moře,hory prostě na co si vzpomenete a příjemní lidé.Kdyby to šlo tak se sem zase jednou rad podívám ale to asi už nebude,procestovat celej svět je můj velkej sen a zatím si ho plním.Je to sice hodně náročné po všech stránkách ale krásné.Jedu připravit sebe i moto na zítřejší cestu která bude náročná ani se moc netěším,čekám opět tankodrom..

Sierra Leone den 71:Ráno jsem ač nerad rozhodl opustit Sierru a vyrazil jsem napříč celou zemí směrem k východní hranici po kochání přišla na řadu džungle s to zatím v délce 250 km už jsem měl být podle mích předpokladů dávno v Guinee směr Mali ale chyba lávky,cesta se stala peklem a ve finále začalo pršet a bylo dokonáno.Dva pády a ten druhý byl už nebezpečný asi to odnesl kotník ale to tady nezjistím,bolest se stále zvětšuje a tady s tím nic neudělám,musím se nějak doplazit do Bamaka a tam to řešit tady není nic.Když se už stmívalo tak se usmálo štěstí(alespoň něco) a našel jsem pomocí místních zastrčený hotel.Tady balím kotník do obvazů a stahuju jak to jen jde.Jsem strašně utahanej a to jsem najel celkem asi 400km což je málo ale v těchto podmínkách to prostě nejde,ještě k tomu mi došel benzín ale kanystr mě zachránil,ukazuje mi špatně dojezd.Nejhorší je že vůbec netuším kdy bude normální silnice,pro místní je normální toto peklo,je tedy fakt že na čínských mopedech to zvládají daleko lepe něž já.Sierra je krásná ale pro nás zatím moc náročná,projel jsem ji takřka celou i místo našich „zlatokopů“ jsem našel a neměl jsem odvahu zajet až na místo,už by mě nikdo nemusel najít.Všude po cestě potkávám domorodce a v rukou mají mačety což tady sice potřebují na každém kroku ale představa že se ráno probudím někde na samotě a bude vedle domorodec s mačetou v ruce mě vzhledem tomu peklu co se tu odehrálo před lety docela děsí.Zítra se pokusím pokračovat no vlastně musím,tady v této pustině nevím co bych dělal.Přiznám se že se těším na alespoň trochu civilizace ale to je zatím v nedohlednu.Jedna věc tady(i zatím v Guinee) je jistá nic moc neplánovat protože vše je pak úplně jinak.Opravdu vše tak to je.Nejlépe držet směr který potřebujete a jen čekat,nedoufat a nedělat si naděje.