Korsika 2014 aneb ráj pro motorkáře

Jednou z mnoha plánovaných cest pro rok 2014 byla i Korsika, cesta byla uskutečněna začátkem června a to hlavně z důvodu, kdy sem ještě nemíří kvanta turistů a je možno si tuto lokalitu užít opravdu do sytosti.

Samotná cesta začala ranním výjezdem z Čech, směr Alpy. Bylo  by určitě chybou je objíždět, jelikož stále znovu a znovu  nabízejí pro motorkáře úchvatnou podívanou a zároveň dobré silnice. Neodpustili jsme si cestu přes  Passo Di Stelvio,  přes nepřeberné množství zatáček jsme se vyšplhali  do výše 2757 metrů nad mořem.  Cestu lemovaly sněhové závěje, místy až do výše 2 metrů. Na vrcholcích pár odvážlivců ještě lyžovalo.

Pak už následovala co nejpřímější cesta do přístavu Savona ( zde jsme natankovali plnou nádrž za velmi nepříjemných 52  Kč za litr benzinu. Rada pro vás, tankujte až na Korsice). Vzápětí se k nám hlásí starší mužíček, trošku zanedbaného vzhledu, ze Slovenska, který se již prý  tři roky potuluje na kole po celé Evropě a údajně má najeto přes 60.000 km. Zda věřit či nevěřit necháme na Vás.

Ze Savony nám odplouval ve 21 hodin trajekt na Korsiku. Vyloďovali  jsme se za krásného rána v přístavu Bastia. Od samého příjezdu nás ostrov  překvapoval na každém novém kilometru. Tato cesta byla putovní, abychom poznali, co nejvíce z celého ostrova a když už jsme to takto pojali, tak jsme plnili naše předsevzetí opravdu co nejdůsledněji. Z přístavu míříme na severozápadní stranu ostrova do městečka Nonza a to i šotolinovými cestami, kterých je tu dosti. Není to sice úplný offroadový ráj, ale o tomto tato cesta výslovně ani nebyla. Dále jedeme podél krásného skalnatého pobřeží, silnice vede nad mořem a pohledy směrem dolů jsou mnohdy až zavádějící k řidičově nepozornosti, tím pádem častěji zastavujeme na vstřebávání této krásy. Tento první den zde zakončujeme v městečku St-Florent, kde nacházíme hezký kemp na břehu moře za velmi přijatelné peníze, 7,50 EUR za osobu, motorku a stan, což bylo poprvé a naposledy (www.upezzo.com). V tomto místě bylo naše první seznámení s krásným, teplým a čistým mořem.

Další dny se vrháme jižním směrem vstříc nekonečným zatáčkám, jezerům, jezírkům, v tamních horách. Města, městečka jsme měli původně v plánu vynechávat, ale Korsika nám v tomto ohledu nabízí  opravdu ojedinělé stavby kamenného rázu, které svoji neopakovatelnou strukturou zaujmou asi opravdu každého. Znovu a znovu střídáme silničky vysoko v horách s krásnými zátokami na pobřeží, kde se dá mnohokrát ubytovat i na divoko, když člověk umí hledat. Kempování na divoko na Korsice není nemožné, ale jednodušší je to spíše v horách než při pobřeží, ale i tam se dá najít místečko na přenocování. Není to tu na štěstí podobné např. jako v Německu a ve Švýcarsku, Francouzi jsou v tomto ohledu vstřícní. Zřídka kdy narazíte na policii a to zjevně proto, že se zde lidé chovají velmi obezřetně a slušně a to nejen na silnicích.

Samozřejmě si nenecháváme ujít i posezení v příjemných a útulných  kavárničkách, kterých je zde mnoho.

Kolem páté odpolední hodiny začínáme hledat místo pro přenocování nebo kemp, jelikož máme rádi moře, prohledáváme pobřeží a vždy nějaké zapadlé místečko najdeme. Nám se osobně zalíbilo poblíž městečka Porto-Vecchio, kde neočekávaně zůstáváme tři noci. Odsud podnikáme malé vyjížďky a samozřejmostí je návštěva proslulého pevnostního městečka Bonifacia.  O historii se zde nebudeme rozepisovat, tu si jistě přečtete každý dle svého uvážení. Procházíme překrásnými uzounkými uličkami a výhledy z kraje pevnosti na podemleté útesy s průzračným mořem jsou fascinující.  Každopádně toto městečko stojí za celodenní návštěvu,  parkujeme přímo pod hradbami, kde vždy každý motorkář najde  místo na zaparkování zdarma. V tomto a nejen v tomto ohledu je Korsika pro motorkáře velmi vstřícná.

Po osmi dnech a 1250 kilometrech najetých křížem krážem po tomto ostrově, můžeme zhodnotit, že toto místo je opravdu motorkářský ráj.

Celá galerie: