Den cca 75-tý: Mali:Tak musím dohnat včerejšek ten stál za to.Když se ráno probouzím tak mě trochu mrazí z očekávání jaké ty cesty budou a nemýlím se jsou hrozné ale příroda mi to vynahrazuje prostě Sierra je úžasná a krásná země která není zatím turistům dostupná(prostě nejsou silnice jen cesty a to hodně divoké).Bolavá noha sice není to pravé ale jde to,nemůžu do stupaček tak to odnáší záda.Vlastně jsem projel takřka celou Sierru sice džunglí ale to právě to ono.Už se konečně přibližuji k hranicím s Guinee,je to nepochopitelné ale hranice tam je.Hranici tvoří řeka,když se tam doplazím tak nastává to pravé vzrůšo,jsem připraven!!!U řeky je hromada vojáku náčelníků a obyvatelstva(jeden bělouš já)dlouho asi žádný nebude.Cena je pevná 100000CFA asi 10eur,je to moc den před jsem platil jen 10000 leon ale prostě se nedám,vzdoruji smlouvám asi dvě hodiny než podlehnu,dobře vědí že nemám absolutně jinou šanci.jeje já vám zapomněl říci že tam nebyl most jen přívoz a loďky!!!Dobrá přistupuji na cenu a dávám půlku zálohu v domnění že se pohne ponton na druhé straně.Omyl nepohne, asi po půl hodině dohadování když už mě ser…tak je osluvuji co je z za problém.Vše je ok ale na přívoz je málo vody tak to půjde na loďce,cože???no problém sr…věřím všemu sundávám bagáž a místí klackem přeměřují kam jí nacpou berou mou lásku do teplejch a přenáší na loďku vojáci mi zakazují fotit až na druhé straně si to narychlo dovolím.Plavím se na bárce se svou moto,přemýšlím když se převrhneme co bude dál příjdu o vše nebyl čas udělat vodní přípravu.Jsem na druhém břehu a rád vyplácím druhou polovinu peňez a směju se,prostě zážitek,na který nikdy nezapomenu.Moto startuji a za pár metrů řekněme „celnice“Guinee aby to nebylo tak jednoduché tak musím pro zpestření vyndat všechnu bagáž na zem rozložit a čekat na pana celníka až se ujistí že nejsem třeba agent,nerozhodil mě jen zdržel.Krkolomnou cestou se vydávám směr sever do zaslíbené země která má silnice ale nebude to tak snadné.V první městě mě zastavuje policie(normální) a voják nebo policajt mě odmítá pustit dál že mám propadlí techničák??koukám na něj co to zase vymysleli nedá si říci to datum na které ukazuje je datum kdy jsem to koupil,nezájem trochu mi zatrnulo jelikož mě chtěl podle výrazu zatím zavřít(nebo úplatek ale na to jsem alergický),dohadovali se mezi sebou až když jsem se vnutil a ukázal jim pojištění a něco mumlal tak mě pustil.Jsou strašně důležitý,problém je že když vás zavřou tak úplatek pak musíte dát dvakrát,to i pro šéfa.Rozhodl jsem se policistům nestavět,nemají mě čím honit a ani nemají vysílačky.Všude mě chtěli stavět ale mají smůlu nezastavil jsem a prošlo to.Když se konečně přiblížím k hranicím s Mali je večer a tma ale ne jako u nás,prostě tma protože nemají elektřinu,nádhera a já si to patřičně užívám muziku do sluchátek a paráda.Raděj volím nocleh ještě v Guinee v nějakém pochybném hotelu 7eur ale postel je a rána se dočkávám ve zdraví.Co čert nechtěl ráno zjištuji že není benzín a to nikde buď stávka a nebo není, pumpy obležené skútry atd,vzdávám to a jedu na výpary až do Mali(nefunguje mi palivoměr),povedlo se dojel jsem směnil pár drobáku a natankoval u stojanu s ručním pohonem.Opravdu štěstí měl jsem tam asi litr benzínu.Mali je alespoň pro mě civilizace silnice které mají asfalt a vůbec, Mali mě určitě ještě mile překvapí je to na první pohled krásná země.Dnes jsem absolvoval rentgen kotníku(25eur),jen je asi vymknutý jestli jsem pochopil….tak zase zítra..

Den asi 80 až 85 Mali: Dnes jsem začal den tím že jsem si dal asi 100km Dagonským územím což bylo spíše po necestách ale byla to nádhera,ty jejich hliněné vesničky určitě stojí za to vidět.Včera jsem musel bejt zalezlej jelikož celej den pršelo a byla bouřka.Dnes pro změnu šílené vedro až se voda kterou si vždy vezu byla tak horká že se nedala pít.Něco v krátkosti o Mali,je to hezká země ale na mé gusto až moc vyprahlá a zdejší pohoří mají max 600 metrů nad mořem.Na rozdíl od okolních zemí kde jsem byl mají všude slušné silnice a tím pádem jsou na tom i o dost lépe po všech stránkách také elektřiny mají více.Lidé jsou tu nadmíru ochotní a příjemní a nežebrají,levně tu zrovna moc není benzín podobně jako v evropě možná o něco levnější ale né o mnoho.Po celou dobu mě na silnicích i cestách doprovázejí všude krávy,ovce,kozy a oslové ty jsou ze všech úplně nejblbější,ten se raděj nechá porazit něh by uhnul,kráva taky sice moc nechce ale osel to je asi nejblbější tvor co jsem viděl.Dnes jsem jich taky pár viděl mrtvých u silnice,to maj za to paka jedny.

Když jsem nedostal vízum do Čadu(z důvodu bezpečnosti) tak mi to narušilo silně plány do Nigerie sice dají ale sami jak už jsem někde psal řekli že v lepším případě přijdu jen o motorku a to riskovat opravdu nechci.Ještě jsem zjištoval z Conakry loď do Camerunu nebo tam někam ale musel bych čekat třeba několik týdnů než by se nějaká našla a to jsem ta měl známého.Nicméně situace je taková že jsem ještě navštívil Burkina Faso hezká země podobná Mali ale nic zvláštního jsem nezaevidoval,jo vlastně ano byl tam údajně někde Mcdonald ale já ho nenašel i když po rýži bych hambáče uvítal.Tak projíždím celé Mali ale je to celkem nuda,jelikož jsou to dlouhé a unavující přesuny.Pak se pomalu obrátím a pojedu zpět směr evropa,zastavím se ještě v Maroku na koupačku,možná trochu hor a pak na sraze v Portugalsku(Faro) kde se koná 30 výročí tak bude na co alespoň koukat.

Den 90 ale to není konec: Tak se vám hlásím ale už z rodné vlasti.Bohužel se mi při mém toulání se po Mali a Mauretánii stala dosti vážná nehoda. Den byl přiliž dlouhý a já si nasadil na tento den 1000km což byla první chyba(chtěl jsem přejet poušt co nejrychleji).Při cestě jsem už trochu kolaboval z vedra,možná to bylo znamení,nevím a po dalších asi 200km jsem při rychlosti 120km/hod najel na mostík který byl v šíleném stavu.Věděl jsem že na brždění už je pozdě a doufal(marně) že to ustojím.Nicméně zadní kolo šlo do smyku a pak si už nic nepamatuji.Probral jsem se celej od krve v krajnici silnice.Jen okem jsem koukl na moto která se válela asi 10 metrů ode mne,jeden pohled a vše mi bylo jasné.Seběhli se domorodci a dotáhli mě k jejich příbytkům které měli opodál.Tekla ze mě všude krev ale zlomenina nebyla žádná jen odřené celé tělo o asfalt.K moto jsem se následně dobelhal a zjistil škody,zlomená zadní rameno,vytržený kardan atd.V těchto končinách neopravitelné,já musím říci že život mi zachránily boční kufry po kterých se to sunulo a tím pádem mě častečně asi chránilo.Nastala hodně zapeklitá situace daleko od civilizace.Nejdříve mě odvezli k místnímu „doktorovi“ který mě polil dezinfekcí což šíleně bolelo ale dál jsem se v těchto podmínkách odmítl léčit.Místní policajti řešili až do pozdních hodin mou nehodu,já rezignoval a jen čekal.Po dlouhém čekání následoval večer kdy se setmělo a místí policisté vše řešili při svíčkách.Nakonec jsem sehnal i dopravu mé moto a mě do dalekého 1000km vzdáleného Ataru do kempu Bab Sahara.Cesta byla hrůzostrašná teploty okolo 40 stupňů jen pouští.Bohužel po příjezdu jsem zjistil že majitel je na delší dobu v Evropě ale zatelefonoval jsem mu a dohodl se že motorka může u něj zůstat než se vrátí on i já.Bohužel jsem v tomto stavu nemohl moto moc prohlížet.Udělal jsem nejdůležitější a doufám že jí v říjnu najdu tam kde jsem jí chudinku odložil.Druhý den jsem odjel místním „busem“ do hlavního města(cestou se stavělo asi čtyřikrát na modlení ale proběhlo to ok).Letenku jsem sehnal za 1000eur i zpáteční pozdě v noci.Po pravdě jsem se těšil dom na léčení.Dnes už řadím na nové moto a těším na cestu zpět do Mauretánie,jen doufám že moto opravím a dopravím do rodného kraje.Další příspěvky budou následovat.Tak se omlouvám za výpadek na těchto stránkách,hlavně že jsem dnes zdravej.Děkuji všem za podporu a dál sledujte tyto stránky.Závěrem vám přibudou nějaká videa na těchto stránkách z mích cest.