DEN 27: Hurá jsem v Senegalu,tedy dnešek byl šílený ale jsem tu.Bylo šílené vedro 37 stupňů a já před sebou 750km,rozlučka s Babem Saharou proběhla dobře a já razil na hranice.

Hranice Mauretánsko Senegalské samostatná kapitola:Příjíždím k hranicím a silnice se hodně zhoršuje,samá díra je to znamení že bude hůř.Od Baba jsem dostal kontakt který mě provede šíleným mechanismem nebo jak to nazvat.Před hranicí telefonuju kontaktu a ten mi sděluje že na mě už čeká u pumpy Stars(pozor to nejsou pumpy jako u nás,dva stojany s naftou na hlíně,pardon na písku),pumpu nacházím ale jak zastavuji tak se na mě vrhá asi tisíc černochů a všichni něco chtěj,vyměnit peníze a že mě provedou,jeden dokonce stále žadoní že chce mé sandále které mám přidělané na motorce,prostě moc věcí najednou,člověk se je musí naučit ignorovat ale není to jednoduché protože stále něco patlají a není se kam schovat,jsou všude.Nicméně kontakt přichází a nic není problém(to je tedy pravda)svěřuji mu doklady a on jde přede mnou a mává ať ho následuji,já tak činím po chvilce se otevírá jakási brána do nějakého celního prostoru,jak ve filmu.Přechod se nachází u řeky která je vlastně hranicí a je tam „trajekt“ on všechny zná a já chodím za ním,klasika ten kdo to absolvoval tak ví o čem mluvím.Normálně bych netušil kam jít,nehledě na to že stále někdo otravuje a k tomu hlídám okem motorku.Hodně náročné alespoň pro mě.Mají to perfektně zmáklé ,naschvál nepopsané atd když jim člověk nic nedá tak mají čas ale takovej že člověk nechápe třeba hodinu u jednoho okénka,těžko představitelné.No prostě šílenost,raděj to zkrátím jsem nakonec na druhé straně a tam to začíná na novo,kdybych toho neměl ten den tolik a nebylo tak šílené vedro tak bych to vydržel oběhat sám ale takto??Samozřejmě jsem zaplatil nekřesťanské peníze ale jsem v Senegalu.Musím se nyní v klidu připravit na další hranice,je to škoda že se to tím tak kazí.Jinak lide nejsou špatní(mimo celnic).

Za tmy dorážím do města Saint Louis a hledám kemp,dost mi to trvá ale najdu.Mají i pivko a tak píšu tyto řádky při svíčkách(vypadl proud) u pivka,mějte se nejlépe a dobrou..

Tak,dnešek je zatím hodně zajímavý a to co bude následovat???Ráno při kontrole mého moto,zjišťuji že mi někdo ukradl z motorky SPZ a upadl mi zadní blatník(to je mi putna)ale SPZ před tolika státy??Každopádně řeším tuto nemilou skutečnost tím že rozřezávám mé kuchyňské prkénko do tvaru značky,horší je to s namalováním,zdejší umělci se o to pokouší ale nevypadá to vůbec dobře,no nic uvidíme co mě čeká při kontrole,nevymyslím nic jiného než toto.Pravdou je že mě kontrolují hodně ale na značku moc nekoukají.Když se dostanu do Guinei tak bych se měl potkat s Čechem co tam žije a tak určitě něco vymyslíme ale zatím se mi sním nepodařilo spojit,jen po emailu.Jak říkám každý den něco nového.Snažím se některé věci nebrat moc vážně.Každopádně jsem se vydal na okružní jízdu městem bez značek a sledoval co se děje,je tu velký trh s rybama přímo na břehu oceánu,přijíždějí domorodci na velkých dřevěných rybářských lodích a probíhá tam neuvěřitelný chaoss,rovnou tam některé ryby asi praží nebo co to vyvádějí,dost to tam páchne ale mě to baví je pozorovat.Problém je že se jim moc nezamlouvá když je fotím a ženám už vůbec ne.No co nadělám já to viděl ale vy bohužel ne.Snažím se přizpůsobovat životu který vedou,prostě mi ten velký chaoss nevadí.Momentálně se zdržuji v kempu a popíjim pivko ani nic jiného dělat nemohu až budu mít namalovanou značku tak se jí pokusím přidělat,všechno dělám na koleni ale výborný pomocník je nůž Ledrmann(nebo jak se to píše),i značku jsem sním uřízl a díry na šroubky jak doufám taky nějak provrtám.Přiznám se že se ani nedivím že některé věci prostě odejdou,uklepou se atd.Cesty jsou často hodně brutální.Každopádně když to projde tak budu určitě nejméně první čecháček s namalovanou značkou.Právě jsem přistihl černouška u malování mé značky,hřebík namáčel do černé barvy,(pane bože) odstrčil jsem ho a spáchal to sám,stojí to stejně za ….no nic,nebudu se rozčilovat,uvidíme bude sranda,nebo mě přejde.Právě jsem vyfotil toho malíře((ten na pravo s nápisem na tričku Bwin).Dnes jsem moc psal tak toho raději nechám.

Den 28,29,30: 28-tý den nezačal vůbec dobře, ráno pobalím a s novou (Hand made) značkou razím do světa,vše je jinak po pár kilometrech,zastavuje mě „polda“ a prý jsem jel moc rychle,mé nerozumím na něj neplatilo ale věděl jsem dobře co chce.Jenže jsem jel pomalu ale řeč sním nebyla.Protože mě naštval hned po ránu tak jsem se nedal,říkám mu že chci vidět záznam a to bylo asi špatně.

Jenže byl problém že jsem mu v tom zmatku dal originál řidičak, (stejně to bylo jedno) nedal jsem se ale to není vždy dobře,když jsem byl vyčerpán tak mu říkám ať si trhne a dá mi doklad na tu částku,naschvál. Zase problém ,to jsem věděl,nakonec z 20000 CFR jsem to ukecal na 5000CFR,už mě měl taky dost ale nebylo jak to objet jinak bych to udělal. Silnice jsou tady kapitola sama pro sebe. Hlavní ujdou ale ty vedlejší?? Ty mě naprosto dostávají samá díra a hlavně písek je úplně všude. Pro představu 10km 1.5 hod šílenost,nejhorší pro mě je písek,už bych přezul ale jsem za prvé línej(musím to udělat sám) a za druhé nevím co mě čeká,ještě to 1000km vydržím a asi přezuji.Včera jsem po cestě potkal s Jardou Šímou, [ vracel z Dakaru zpět , potkali jsme se v jedné vesnici,pokecali 20 min a on dom a já stále na jih.Má karty rozdané trochu jinak.Dal mi tip na Růžové jezero a tak jsem tam zajel a ubytoval,složil jsem bagaž a mazal do Dakaru pro vízum do Guinee,trochu problém najít ambasádu ale našel a vízum bylo po 30min hotové,paráda.Nikdo zatím neřeší mé značky,což je dobře.Večer upadám do postele ale horší je že ráno jsem na tom ještě hůře než včera utahanej.Nic zůstavat se mi nechce tak razím,Senegal je hodně zalidněn a tak jsou lidičky naprosto všude,můj cíl je Mbour asi 100km ale když dorazím tak mé představy byly nadasezené.

Kemp hledám asi dvě hodiny až po zeptání jej konečně nácházím a kde jinde než zase v písku, ale je za příjemné peníze zhruba jako u nás 30 Eček se snídaní i věčeří. Není tady levně, ale už jsem neměl sílu hledat jiný, pro srovnání, před dvěma dny to bylo za polovic leč jiný kraj jiný mrav. Je to tu hodně příjemné a tak se dávám do „hovoru“ s místními černoušky, hovor je zajímaví, právě čekám až si pro mě příjdou a berou mě na místní ??Disco?? nechávám se překvapit.

DISCO Tedy mají tady rovnou dvě najednou, jsou kousek vedle sebe a je to třeba jako na návsi. Nejdříve mě vedou do restaurace kterou vede Belgičan a tam to vypadá absolutně stejně jako u nás. Pak někudy na náves. Nejde elektřina a tak není nic vidět vypadá to, že nás pronikavý zvuk bubnů.

Je tam spousta lidí  se čtyřmi bubínkáři. Naprosto super atmosféra, mám dvě nápadnice jedna krásná druhá méně, ale jejich nářečí a ani francouzštině nerozumím.   Trošku jsem měl obavu, že bělouš tam nebude vítán – OPAK byl pravdou a všichni byli v pohodě. Rozhodnu se ještě den zůstat a relaxovat. Vyrazím až zítra ale ještě jednu noc přespím asi v Senegalu jelikož do Conacry (hlavní město) kde jsem již čekáván je ještě vzdáleno spousty kilometrů.
Pojedu se podívat k moři a něco nafotím. Když se vrátím zpět z výletu a tak se natáhnul na lehátko a příjemně usínám, po probuzení, kde se vzaly tu se vzaly dvě stařenky Italky, jedna z mála mluvící anglicky a tak si popovídáme, říká že žije v Senegalu již sedm let, jak jsem myslím dobře pochopil tak jsou tady všechny bělošky sexuální turistky (do slova a do písmene) chlapu bělochů zde vidět není ale žen ano a to velmi. Musejí být zdejší chlapi a chlapci asi doooost dobří i když po pravdě jsou všechny dámy staršího data.(nic proti). Anglicky se zde nedá takřka domluvit, což je škoda, mluví se zde pouze zdejším místním jazykem, kterým mluví opravdu všichni Wolofov(é) a pak francouzky.

Abych nezapoměl, jsem právě měsíc na cestě a kolik ještě??? Času dost..

DEN 33: Dnes jsem se rozloučil s mou budoucí “rodinou“ a manželkou, byl čas zvednout kotvy, jelikož to tu berou nějak vážně. Včera jsem byl dokonce pozván do rodiny té krásné mladé černošky. Každopádně zajímavá zkušenost, rodina pro ně hodně znamená a to je asi dobře. Sice jsem u nich doma nemohl fotit, ale i tak zajímavé, převážně sedí na zemi a něco kafrají, zas ten jazyk. Můj nový kamarád se snaží mi něco vysvětlit, ale není moc zdatný a já ostatně také ne, převážně stejně mluví jejich nářečím Volof. Jen by mě docela zajímalo jak to mají s hygienou, koupelnu jsem neviděl a paradoxně jsou čistí, nevím možná se trochu pletu.

Razím po deváté ráno směr Guinea. Cesta je pro mě zatím ze všech dní které jsem strávil v Africe nejhorší, je totiž celý den až do 18.00 hod 45 stupnů, dvakrát mám hodně namále a takřka kolabuji i když se snažím pít tak je to stejně málo. Pitný vak na zadech je úplně vařící a voda nepoživatelná. Zastavuji kde to jde a kupuji čerstvou vodu ale stejně je mi hrozně. Jsem rád že dnešek mám za sebou, snažil jsem se skrýt za mé plexy protože vzduch byl strašně horký. Jsem kousek před hranici a jsem rád že mám postel. Zítra doufám bude lépe, bolí mě asi všechno.

SENEGAL : Lidé jsou tady opravdu fajn, krajina je celkem nezajímavá, ale koupání v oceánu a pláže jsou velmi příjemné. Je tu minimum turistů a dokonce i ty policajti jsou nakonec fajn, když je člověk pozdraví mávnutím ruky,tak je vše v pořádku. Silnice jsou místy opravdu jako tankodrom a samá díra a tak se není čemu divit, když občas něco upadne. Jinak je tu poměrně draho, benzín stejně jako u nás (nevím kde na to berou). V krámě ceny taky podobné, levně tu určitě není. Abych nezapomněl,ženy jsou tu opravdu krásné.